Rozvoj profesních kompetencí v tématu „Specifika jednání s osobami se zdravotním postižením" PDF Tisk Email
Úterý, 15 Listopad 2016 17:59

braill-m2Projekt „Profesionalizace sociálního začleňování v Kraji Vysočina", CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_023/0000778, Operačního programu Zaměstnanost, přispěl k profesnímu rozvoji cílové skupiny zaměstnanců veřejné správy, kteří se věnují sociální, rodinné nebo zdravotní problematice, a to prostřednictvím vzdělávacího programu „Specifika jednání s osobami se zdravotním postižením".

 

 

Kurz s časovou dotací 7 vyučovacích hodin absolvovalo v termínu 8. 11. 2016 celkem 7 sociálních pracovnic, a to z Magistrátu města Jihlavy, Města Třebíče, Města Moravské Budějovice a Města Jemnice.

Obsah kurzu se zaměřoval na rozvoj znalostí a dovedností specifických témat jednání a komunikace s lidmi se zdravotním znevýhodněním.

Tematicky byl kurz rozdělen do několika bloků:

  1. sociální komunikace s využitím smyslového vnímání či jeho omezení zdravotním hendikepem
  2. člověk s postižením jako komunikační partner
  3. specifika komunikace s lidmi s:
    • pohybovým postižením,
    • mentálním postižením,
    • lidmi s demencí,
    • sluchovým postižením,
    • hluchoslepými,
    • poruchami řeči,
    • autismem,
    • zrakovým postižením.

K přenosu příkladů dobré praxe v kontextu sociálního začleňování osob s těžkým zrakovým postižením bylo ze strany TREMEDIAS využito možnosti spolulektorství kurzu nevidomou sociální pracovnicí Lucií Hanusovou.

 

Zhodnocení přínosnosti kurzu ze strany Lucie Hanusové:

„Ráda lektoruji kurzy zaměřené na problematiku zrakově postižených osob. Mnoho lidí totiž dle mého názoru není dostatečně informováno, a tak je důležité takové vzdělávací aktivity stále nabízet. Obzvlášť jsem ráda, když mohu hovořit se sociálními pracovníky, protože jsem sama vystudovala sociální práci, tak vím, že se ve své profesi mohou se zrakově postiženými setkat.

Z praxe vím, že na školách je tomuto tématu mnohdy věnováno jen málo času a informace bývají převážně teoretické. Studentům často chybí praktická zkušenost a tak v praxi pak neví, jak s osobou se zrakovým postižením komunikovat, což může být pro obě strany velice nepříjemné.

Vzdělávací kurzy je tedy důležité především směřovat do praxe. Účastníci by měli mít možnost si co nejvíce věcí vyzkoušet, aby pak byli reálně připraveni na situaci, kdy budou s člověkem se zrakovým postižením jednat.

Skupina sociálních pracovníků, kterým jsem přednášela, toho o této problematice věděla poměrně málo. Někteří se něco dozvěděli během studia a bylo i pár takových, kteří se s někým se zrakovým postižením už setkali. Celkově jsem však měla pocit, že nemají moc představu, jak s takovým člověkem jednat.

V první části přednášky jsem krátce účastníky seznámila se základními zásadami komunikace se zrakově postiženým. Snažila jsem se jim to vysvětlit na konkrétních příkladech ze svého života, což se ukázalo pro účastníky velice cenné. Díky tomu to pro ně nebyla jen teorie. Poté jsem jim dala prostor pro dotazy. Zajímalo je především, jaké kompenzační pomůcky používám a jak se samostatně pohybuji. Na ukázku jsem jim přinesla pichtův psací stroj, na kterém si mohli vyzkoušet psát v Braillově písmu. Ukázala jsem účastníkům i notebook s hlasovým výstupem a ozvučený mobilní telefon. Tyto ukázky pokládám za velmi důležité, protože mnoho lidí vůbec netuší, že takové pomůcky vůbec existují a navíc díky tomu pro ně byl kurz zajímavější a udělali si o životě zrakově postižených lepší představu.

V poslední části jsme ukázali sociálním pracovníkům, jak správně zrakově postiženého vodit. Připadalo mi, že někteří účastníci z toho měli strach, ale po praktické ukázce mi sdělili, že už by věděli, jak takového člověka na ulici oslovit, nabídnout mu třeba pomoc a nebo ho někam doprovodit.

Celkově kurz hodnotím velmi pozitivně. Sociální pracovníci se hodně ptali a bylo vidět, že je problematika opravdu zajímá. Utvrdila jsem se v tom, jak velmi je důležité, aby téma specifika jednání s osobami se zrakovým postižením přednášel někdo se zrakovým postižením. Sami účastnici na závěr řekli, jak pro ně setkání se mnou bylo důležité a oceňovali, že jsem vše ilustrovala přímo na příkladech ze svého vlastního života.

Jsem za další možnost hovořit se sociálními pracovníky moc ráda. Přála bych si, aby se tyto kurzy ještě více rozšířily. Netýká se to samozřejmě jen sociálních pracovníků, ale i třeba zdravotníků. Ačkoliv se informovanost oproti minulosti zlepšila, pořádat takovéto semináře je stále potřebné. Doufám tedy, že budu mít možnost zase na nějakém dalším brzy přednášet."

 

Zpracovala: Mgr. Iva Macková a Lucie Hanusová, DiS., 14. 11. 2016

 

 

zdrav postizeni 1

 

zdrav postizeni 2

 

zdrav postizeni 3

 

zdrav postizeni

 

 

Website Powered by Joomla!