Rodinné kruhy - závěrečná konference projektu

: Vytvořeno: 17. březen 2016

konference m Závěrečná konference projektu „Rodinné kruhy na Vysočině" se uskutečnila v prostorách Krajského úřadu Kraje Vysočina v Jihlavě v termínu 8. 3. 2016. Cílem konference bylo nejen zhodnotit míru naplnění projektových činností směřujících k zavádění inovativního nástroje rodinných kruhů v regionu Vysočiny, ale i představit nové trendy přímé sociální práce s rodinou a dítětem.

Konferenci zahájil radní Kraje Vysočina Mgr. et Bc. Petr Krčál, na kterého navázaly se svými příspěvky členky spolku TREMEDIAS představením metodických výstupů projektu a případových kazuistik z přímé práce s rodinami a dětmi.

Lektorující hosté nabídli účastníkům zajímavá témata zaměřená na využití restorativních skupinových konferencí při práci s pachateli trestných činů, téma práce s rodinou a dětmi v kontextu psychiatrické či možnosti podpory pozitivních změn u dětí a mládeže „Kids skills".

Tématem oceňovaným účastníky konference bylo téma restorativního přístupu v sociální práci.

Restorativní – neboli obnovný přístup je uplatňován nejen v trestní justici, ale je využitelný i v sociální práci, kdy je jeho cílem obnovit vztahy v rodině a její zdroje, aby mohla řešit své problémy vlastními silami.

Princip restorativní justice je realizován v ČR PMS ČR při práci s pachateli a s oběťmi trestných činů, který se zaměřuje spíše na obnovení poměrů než na represi. V tomto konceptu ustupuje zájem na potrestání pachatele do pozadí a je upřednostňováno aktivní zapojení obětí trestných činů do řízení, kde jsou zdůrazňována jejich práva. Pachateli je nabídnuta šance převzít odpovědnost za své činy, napravit škody a obětem dát satisfakci za způsobenou újmu. Tento princip je výrazně vnímán v restorativních skupinových konferencích, které PMS ČR pilotně realizovala v některých krajích v ČR.

V sociální práci lze tento způsob práce s klienty spatřovat například při využití nástroje Rodinných kruhů, kdy je tak rodině dána šance, aby si své problémy za pomoci širší rodiny řešila vlastními zdroji a činila vlastní rozhodnutí, za které nese zodpovědnost.

Společné znaky, které lze spatřovat v restorativním přístupu, a který může být realizován v různých kontextech práce s klientem i v netrestních záležitostech, jsou zejména tyto:

dobrovolnost klientů
narovnávání vztahů
výstupem je Plán, nebo Dohoda, která je postoupena buď OSPOD, nebo OČTŘ ke schválení
setkání má strukturu, na kterou dohlíží odborník
aktivizuje klienty tím, že jsou zapojeni do řešení
klienti se spolupodílí na výsledku a jsou zodpovědní za jeho naplnění
zapojuje širší komunitu
lze je realizovat v jakékoliv fázi konfliktu nebo trestního řízení
organizační a časové nároky pro svolavatele

Srovnání shodných znaků využití restorativních skupinových konferencí a rodinných kruhů přinesla především sociálním pracovníkům OSPOD zajímavou inspiraci aplikace těchto přístupů v přímé práci s rodinou a dítětem či mladistvým, které jsou dosud v českém prostředí spíše ojediněle využívaným nástrojem přímé sociální práce.

Je možné konstatovat, že konference vytvořila prostor mezioborového setkání odborníků pomáhajících profesí Kraje Vysočina ke sdílení dosavadních zkušeností využití inovativního nástroje rodinných kruhů a nových trendů přímé sociální práce.

Konference se zúčastnila padesátka osob profesně působících ve státní správě či neziskových organizacích, ale i osob samostatně výdělečně činných z oblasti pomáhajících profesí.

Státní správu zastupovali

sociální pracovníci a kurátoři orgánů sociálně-právní ochrany dětí MěÚ: Bystřice nad Pernštejnem, Chotěboř, Pelhřimov, Třebíč, Jihlava, Moravské Budějovice a Telč;
zaměstnanci Probační a mediační služby Pelhřimov;
zaměstnanci KÚ Kraje Vysočina či MPSV ČR.

Z neziskového sektoru účast na konferenci přijali